STANE SE ČESKÁ KRAJINA KRAJINOU SCI-FI?

Redakce časopisu Parlamentní zpravodaj se obrátila na občanské sdružení Zelená louka (Horní Heřmanice v Čechách) se žádostí o informaci, proč je občanské sdružení proti výstavbě větrných elektráren (VE). Protože OS Zelená louka úzce spolupracuje s OS Naše Výprachtice v sousední obci, vyjadřují následující řádky stanovisko a zkušenosti obou občanských sdružení. Lze říci, že stejné zkušenosti mají všechna OS v České republice, která se angažují v dané problematice.

Po roce 2005, kdy byl schválen zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, se malé obce, zejména v podhorských a horských oblastech, staly cílem různých firem, které se vydávají za investory v oblasti výstavby VE. Nebudu se v následujících řádcích zabývat argumenty z oblasti ekonomiky VE, vlivu na faunu a zejména ptáky, hlukem VE ani vlivem infrazvuku a stroboskopického efektu na lidské zdraví. Všechny tyto aspekty byly popsány a podrobeny zkoumání v mnoha článcích a publikacích osobami, které k těmto záležitostem mají odborně blízko. A to nejen u nás, ale i v zahraničí, kde je čerpáno z dlouholetých zkušeností. Přesto takto publikované závěry, které vyznívají v neprospěch výstavby VE, jsou u nás nazývány souhrnně mýty a legendami. Že se takto vyjadřují obchodníci s větrem, kteří nabízejí své zboží, je možná pochopitelné, horší je, že se takto vyjadřují rádoby ekologické organizace typu Hnutí Duha. Smutné však je, že se takto vyjadřuje i ministr MŽP ČR, naposledy při ústních interpelacích členů vlády na 27. schůzi PS ČR, 31. ledna 2008.

Málo se však hovoří o procesu, který je zahájen nabídkou investora VE, vystavět na území obce jednu či více VE a končí vydáním stavebního povolení a vlastní stavbou. Věnujme se některým bodům, které se v něm objevují:

            bod 1. - kontakt investora s obcí

            bod 2. - profil investora

            bod 3. - aktivity obce

            bod 4. - smlouva mezi investorem a obcí

            bod 5. - odborné posudky

            bod 6. - činnost správních orgánů.

Bod 1. - kontakt investora s obcí

V současné době navštěvuje vytipovanou obec až několik investorských firem. Informují o záměru postavit na katastru obce jistý počet VE, který v mnoha případech není přesně specifikován. Převážně se jedná o stavby na pozemcích soukromých vlastníků. Investor ujistí vedení obce o celospolečenských výhodách VE s tím, že tyto stavby absolutně ničemu neškodí. Předloží vedení obce návrh budoucí smlouvy, ve které nabízeí jisté finanční obnosy. Záměr firem není zpravidla doložen žádnou projektovou dokumentací. V lepším případě složkou v lesklých deskách, kde je stavba budoucích VE vyznačena křížkem v mapovém podkladu, stručným technickým popisem zařízení a hlavně návrhem již zmíněné smlouvy. Vedení obce na základě těchto stručných informací přislíbí pomoc při zajišťování činností, které předcházejí vlastním správním řízením.

Při podrobnějším zkoumání zjistíme, že stavby VE jsou mnohdy navrhovány v těsné blízkosti chráněných území, přírodních parků či ptačích oblastí (Natura 2000), mnohdy i uvnitř takových území, nebo v pohledovém sousedství gotických či barokních věží chráněných kulturních památek. Zjišťováním těchto skutečností se však vedení obcí nezabývá. Zásadním argumentem je finanční příslib do obecní pokladny.  

Bod 2. - profil investora

Drtivou většinou firem, které obcházejí obce a nazývají se investory, jsou firmy s přívlastkem s. r. o. Nabízejí zainvestování celé stavby a zaručují se za to svým majetkem nebo zakládají podivné firmy, ve kterých figurují představitelé obce.  Nejen naše OS se setkalo s firmou, která byla založená v roce 2004, jejím předmětem činnosti byl maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny a internetový obchod, její základní jmění činilo 210 tisíc korun českých. V prvním roce své činnosti měla zisk 22 tisíc, v roce 2005 ztrátu 133 tisíc korun a v roce 2006 činila ztráta 168 tisíc korun. K 31. prosinci 2006 neměla firma žádného zaměstnance. Taková firma v roce 2007 nabízela na více místech ČR výstavbu větrných parků o několika stožárech VE. Je třeba říci, že cena jedné takové větrné elektrárny se pohybuje v rozmezí 80 až 100 milionů korun.

Takové a podobné firmy lehce zmizí ve vhodnou dobu z obchodního rejstříku a z povrchu zemského. Je opravdu záhadou, co si potom s takovým „dědictvím“ počnou obce či vlastníci pozemku, zastavěného větrným parkem o několika VE. V těchto případech se jakékoliv smlouvy stávají bezcenným cárem papíru. Informace, že cena šrotu za likvidované VE pokryje náklady na likvidaci, jsou zcela scestné. Kdo ví, za kolik se bude za 15 až 20 let vykupovat šrot a jaké ceny si budou účtovat firmy za likvidaci.  

Snad je třeba ještě uvést, že základ VE tvoří betonový blok o rozměru cca 17x17x3 m, což činí kolem 900 m³. Vlastník pozemku má plné právo trvat na jeho odstranění, protože stavby VE jsou deklarovány jako stavby dočasné. Kolik asi bude stát odstřel a odvoz takového betonového základu?

Bod 3. - aktivity obce

Vedení obce napomáhá investorovi k propagaci stavby VE v obci a k zajištění zájemců z řad občanů o zájezd pořádaný investorem. Cílem zájezdu je exkurze k některému větrnému parku v tuzemsku nebo i v zahraničí. V rámci zájezdu je i oběd - vše většinou zdarma. Připomíná to zájezdy spojené s nákupem nerezových hrnců, zaručeně antialergických přikrývek a jiného zboží, které je zaručeně nej.

Vzápětí po zájezdu je vedením obce organizována anketa, ve výjimečných případech referendum. Ankety nemají žádná kritéria, není známo kolik lístků bylo vydáno a kdo je vyhodnocuje. Majitelé rekreačních nemovitostí v obci nejsou o anketě informováni. Lístky se většinou vhazují do schránek pro stížnosti občanů. Při dnešní přítomnosti rozmnožovací techniky v domácnostech je nezjistitelné, kolik anketních lístků bylo namnoženo, ať již s kladným nebo záporným vyjádřením. Výsledky takových anket jsou však považovány za zásadní a rozhodující pro hlasování obecního zastupitelstva. Zaznamenali jsme pokus o anketu po internetu, kam se mohli přihlásit třeba Eskymáci či obyvatelé Patagonie. Dalším pokusem byla anketa, kde na lístcích byla uvedena osobní data občanů. Anketní lístky roznášeli zastupitelé obce v otevřených obálkách a také je stejným způsobem opět vybírali. Referendu, kterému by předcházela dostatečná diskuze na základě pravdivých informací o kladech i záporech VE, se však obce většinou brání. Jsou výše uvedené ankety dostatečné pro vyjádření obecního zastupitelstva, kterým zásadně ovlivní okolí obce pro další generace občanů? Asi ano, nikdo se tím nezabývá.  

Další neopominutelnou aktivitou obce je změna územního plánu. Vzhledem k tomu, že VE jsou deklarovány jako stavby dočasné, je jejich zahrnutí do územního plánu zcela zbytečné a rozhodnutí o jejich realizaci je plně v pravomoci stavebního úřadu na základě předloženého projektu a platných zákonných norem. Vždyť úkolem územního plánu je zejména vymezit plochy pro určité činnosti v intravilánu obce a vymezit v extravilánu plochy z hlediska ochrany krajiny a přírody a plochy pro dlouhodobě plánované veřejně prospěšné stavby (např.  dálnice). Stavby VE rozhodně nejsou stavbami veřejně prospěšnými ani stavbami, na které se vztahuje státní ochrana. 

Bod 4. -  smlouva mezi investorem a obcí

Smlouvy uzavírané mezi investory a obcemi si jsou velmi podobné. Nezávislými právníky bylo konstatováno, že jsou z hlediska obcí nevýhodné. Zejména odstavec Povinnosti obce stojí za povšimnutí. Cituji:

1) Obec bude nápomocná investorovi při zpracování projektu a stavebním řízení především tím, že v rámci svých kompetencí a možností udělí všechna potřebná povolení respektive souhlasná vyjádření podle příslušných právních předpisů a to jako Obec a případně vlastník pozemků dotčených předmětným projektem.

2) Bude vstřícná při jednáních o využití obecních pozemků jako přístupových komunikací a kabelových tras pro účely větrné elektrárny za podmínek, jež budou definovány ve smlouvě, která bude uzavřena, aby vzájemné vztahy řešila.

Nutno podotknout, že tato smlouva je uzavírána ještě před zpracováním projektové dokumentace. Je přinejmenším zvláštní, že se obec v tuto chvíli zavazuje již předem k souhlasným vyjádřením a ke vstřícnosti, obzvlášť, jestliže dále je ve smlouvě článek s názvem Odměna za užívání, která začíná větou - cituji:

Za poskytnutí spolupráce a práv vyplývajících z této smlouvy, případně schválených dodatků, obdrží Obec ročně pevnou finanční částku za umístění staveb ve výši... atd.

V této fázi vyjednávání jsou pozemky navržené ke stavbě VE a pozemky okolní ve většině případů v soukromém vlastnictví, nikoliv ve vlastnictví obce. Soukromý vlastník pozemků navržených ke stavbě nemusí chtít pozemky odprodat, může však souhlasit se stavbou. Pak je s podivem, proč jsou takové smlouvy uzavírány s obcí a obec je za to odměňována. Rozhodně není běžnou praxí, aby např. stavebník rodinného domku před zahájením všech správních řízení sepisoval s obcí smlouvu o tom, že obec vydá ke stavbě všechna souhlasná vyjádření a stavebník za to obci zaplatí finanční odměnu.

Dále se ve smlouvě uvádí, že se investor zavazuje k demontáži a odstranění části staveb a zařízení elektrárny na své náklady - cituji: ...do 50 cm pod povrch terénu. Vlastník pozemku, jak uvedeno výše, může požadovat odstranění celého základu, navíc může stavební úřad, jak je zvykem, nařídit „uvedení pozemku do původního stavu“.

Investor si ve smlouvách dále vyhrazuje právo převést práva ze  smlouvy na třetí osobu, vybranou investorem s tím, že obec je to povinna respektovat a uzavřít s ní smlouvu novou. Bylo by zajímavé zjistit u již postavených VE, která firma projednávala výstavbu, kdo byl skutečným investorem, kdo je provozovatelem a konečně kdo je vlastníkem.

Ať posoudí právníci, nakolik jsou takové smlouvy pro obec výhodné (včetně slíbené finanční částky) a není-li v ustanoveních takových smluv skrytá korupce.

Podle vyjádření ministra MŽP ČR při ústních interpelacích členů vlády na 27. schůzi PS ČR, 31. ledna 2008 se však jedná o naprostý standard v Evropě, kdy investor, který přichází do obce, vyjednává podmínky a nabízí standardně něco té obci. Jen není jasné, co s tím má obec společného, není-li stavba na jejích pozemcích a proč potom standardně něco nenabízejí obci zmínění stavebníci rodinných domků.

Bod 5. - odborné posudky

Tady lze zcela bezvýhradně souhlasit s doporučením uvedeným pod bodem 4. v dokumentu nazvaném Rozbor a doporučení Odborné sekce Krajina SZ k plánované výstavbě větrných turbín na území ČR, autor RNDr. Martin Culek, Ph.D. Cituji:

Doporučujeme, aby po hodnotitelích krajinného rázu bylo požadováno odpovídající vysokoškolské vzdělání a v případě hodnocení VT praxe v hodnocení krajinného rázu. Z těchto důvodů doporučujeme, aby hodnotiteli dopadů výstavby VT byli jen soudní znalci v oboru nebo absolventi zkoušek zvláštní způsobilosti nebo členové České komory architektů, případně specializované komory, pokud vznikne.

V krátké době existence našeho OS jsme se setkali např. s posudkem, který byl nejen bez razítka, ale i bez podpisu zpracovatele a správní úřad s tímto posudkem pracoval jako s podkladem pro své rozhodnutí.

V jiném posudku byla vizualizace provedena vyrytím siluety VE tužkou do fotografií. V posudku, který má za úkol posoudit vliv VE na krajinný ráz, jsme se setkali s výroky - cituji:

Určité negativní pohledové působení na krajinné složky se vykompenzuje ekonomickým přínosem, který je i přes určité nepříznivé výše jmenované dopady nepochybný.

Ve stejném posudku se v dalším odstavci říká - cituji:

Podstatnou záležitostí se jeví shoda veřejného zájmu k využití levného zdroje energie se zájmy obce.

Těžko budeme hledat takové vedení obce, které by usilovalo o výstavbu VE na svém katastru v zájmu ekologie či dodržení limitů výroby energie z obnovitelných zdrojů. Po celé ČR dnes platí heslo: když to nepostavíme u nás, postaví to sousední obec, oni budou brát peníze a my se na to stejně budeme koukat.

Bod 6. - činnost správních orgánů

Správní orgány se s problémem výstavby VE vyrovnávají velmi obtížně. Prakticky neexistují pro takové stavby právní normy. Se stavbami těchto parametrů nepočítá ani nový stavební řád. Jediným možným vodítkem je Metodický pokyn MŽP ČR z roku 2005, jehož nedostatky jsou popsány v Rozboru a doporučení Odborné sekce Krajina SZ. Jako nedodržování i této normy lze uvést jednoduchý příklad. Metodický pokyn přesně specifikuje v článku 3, Základní pojmy, co je vysoká větrná elektrárna, malá, střední a velká farma větrných elektráren. Přesto projekty, které podle tohoto MP jsou např. střední větrnou farmou (4 - 10 VE), jsou ve všech posudcích (včetně EIA) a správních řízeních uváděny a posuzovány jako stavba jednotlivých VE. Není divu, že většina správních orgánů se řídí zásadou - pokud obec se stavbou souhlasí a investor předloží smlouvu, bude stavba povolena. Obzvlášť zřetele hodný je článek 7 zmíněného Metodického pokynu MŽP ČR - Postup při vyhodnocování záměru stavby VVE u správ chráněných krajinných oblastí a národních parků. MŽP tady připouští, sice za určitých podmínek, výstavbu VE nejen v chráněných územích, ale i v ptačích oblastech, tedy na území Natura 2000.

Položme si otázku, k jakému výsledku spěje výše popsaný proces, který v drobných obměnách probíhá téměř na celém území českého venkova. Na odpověď nám postačí tužka, papír, znalost kupeckých počtů, nějaká encyklopedie a selský rozum.

Hned v úvodu dokumentu Rozbor a doporučení Odborné sekce Krajina SZ se uvádí, že na území ČR by mělo stát asi 1.304 - 1.631 VE o výkonu 2 MW. Česká republika má rozlohu 79.000 km². Namátkou vybraných 100 měst o rozloze větší než 20 km² dává celkovou výměru asi 6.100 km². Chráněná území, včetně Národních parků, představují výměru cca 11.000 km². V encyklopediích lze ještě poměrně snadno získat rozlohu přehradních nádrží a rybníků - celkem kolem 730 km². Sečteme-li rozlohu uvedených území, na kterých asi VE nepůjdou postavit, dostaneme číslo 17.830 km². Pro stavbu VE nám tedy v tomto případě zbývá území o rozloze 61.170 km². Vezmeme-li v úvahu, že by v ČR mělo stát 1.500 VE, pak nám vyjde, že na každých 40 km² připadne jeden stožár s vrtulí o celkové výšce 150 m. Je třeba si uvědomit, že 40 km² je území o rozměrech pouhých 8 x 5 km. K jakému číslu bychom se asi dostali po započtení silnic, dálnic, rozlohy všech obcí a měst, železničních tratí, ploch vodních toků, lesů, letišť a jejich ochranným pásem, těžebních území...

Projekt nové knihovny v Praze na Letné vzbudil velký zájem veřejnosti. Zasedají četné komise, v médiích se vedou obsáhlé diskuze, laici i odborníci se dohadují zda její stavba nenaruší panoráma Prahy, nezastíní-li pohledově Pražský Hrad, není-li příliš vysoká či není-li příliš široká. Kdo se zajímá, zda nekoncepční výstavba krajinářsky cizorodých, točících se monster, nepoškozuje panoráma české venkovské krajiny? Nikdo - ať si to vyřídí investoři VE a obecní zastupitelstva mezi sebou.

Stále více se vkrádá otázka - stane se česká krajina krajinou sci-fi?

Jan Kaňka,

za Občanské sdružení Naše Výprachtice

a Zelená louka - Horní Heřmanice v Čechách

Poznámka autora: článek byl zveřejněn 7. března 2008 ve zkrácené verzi v měsíčníku Parlamentní zpravodaj č. 3/2008    zde......

Zpět na úvodní stránku